Evropská unie dnes není demokratická. Neexistuje zde rozd?lení mocí: Legislativa je sv??ena exekutivnímu orgánu Unie, Rada Evropské unie (známá také jako Rada ministr?) je zákonodárným orgánem, a je zárove? místem pro setkávání národních exekutiv.

Chceme potvrdit nad?azenost lidu jako nenahraditelného zdroje demokratické legitimity a rovnou ob?anskou ú?ast muž? a žen jako základní demokratický princip v rozhodováních, která se jich týkají.

Musí se dostat do pohybu demokratický zakládací proces, v n?mž musí hrát zásadní roli p?i budování demokratické a sociální Evropy národy a ob?ané, aby politické a ob?anské volby byly prioritou nad zákony trhu a nad motivem zisku.

Evropa, kterou navrhujeme my, bude unií národ?, bude vytvá?ena ve jménu svých národ? a spolu s nimi, organizovaná demokraticky na všech úrovních.

Konec deficitu demokracie evropských institucí za?ne, až budeme moci v politické konstituci Evropy prohlásit „My, národy Evropy“ místo „My, státy Evropy“.

Postupný p?echod od Evropy stát? k Evrop? spojených národ? organizovaný skute?n? tvo?ivým zp?sobem se proto musí vyzna?ovat politickými institucemi, které obdrží svou legitimitu z v?le národ?, p?ímo vyjád?ené konzultacemi nebo lidovými iniciativami nebo nep?ímo volbou reprezentativních evropských shromážd?ní bu? za ú?asti evropských ob?an? na r?zných úrovních (místní, regionální, národní atd.), nebo v r?zných politických a sociálních jurisdikcích, kde se d?lají kolektivní rozhodnutí, která se jich týkají.

Naše evropská konstitu?ní demokracie proto vytvá?í novou politickou entitu. Politická reprezentace v evropském prostoru je demokracií mnoha úrovní a zahrnuje reprezentaci národ?, zemí, region? a místních komunit. Nadnárodní demokracie je nadto založena na nehierarchické spolupráci mezi t?mito úrovn?mi. Z toho vyplývá, že struktury institucí musí být založeny na dialogu a spolupráci mezi rovnými spíš než na hierarchii r?zných politických nebo jurisdik?ních, národních a evropských ú?ad?.

V každém bodu ob?ané vstupují do d?ležitých politických, ekonomických a sociálních rozhodování. Proto volí a kontrolují své reprezentanty. Na všech rovinách kompetencí jsou vládní orgány odpov?dné institucím representant?.

Ty musí vykonávat zákonodárné iniciativy a politickou kontrolu – ve spojení s ob?anskými a národními, regionálními a místními institucemi.

Pro opravdu demokratickou Evropu musí být právo na informace a právo na svobodu komunikace považována za základní kolektivní a individuální politická práva. Ona garantují jejich autonomii komunikovat, informovat se, svobodn? rozvíjet a také se podílet p?i rovném postavení v informa?ních a komunika?ních sítích v evropské ve?ejné sfé?e.